Vypořádání dědictví

Okénko na téma dědictví

   Úpravu této problematiky nalezneme v části sedmé Občanského zákoníku. Dědí se na základě dvou způsobů: ze zákona nebo podle závěti, ale je možná i kombinace obojího. Dědic uvedený v závěti má v zásadě přednost před dědici ze zákona, výjimkou jsou pouze neopomenutelní dědici (potomci zůstavitele). § 479 Nezletilým potomkům se musí dostat aspoň tolik, kolik činí jejich dědický podíl ze zákona, a zletilým potomkům aspoň tolik, kolik činí jedna polovina jejich dědického podílu ze zákona. Pokud závěť tomu odporuje, je v této části neplatná, nedošlo-li k vydědění uvedených potomků. 

Dědění ze zákona

I. skupina: manžel nebo registrovaný partner a děti (vnuci/vnučky)

§ 473

(1) V první skupině dědí zůstavitelovy děti a manžel nebo partner1a), každý z nich stejným dílem.
(2) Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědického podílu stejným dílem jeho děti. Jestliže nedědí ani tyto děti nebo některé z nich, dědí stejným dílem jejich potomci.

II. skupina: manžel nebo partner (pokud nejsou děti), rodiče, osoba žijící se zůstavitelem ve společné domácnosti minimálně po dobu jednoho roku.

§ 474

(1) Nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí v druhé skupině manžel nebo partner1a), zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.
(2) Dědici druhé skupiny dědí stejným dílem, manžel nebo partner
1a) však vždy nejméně polovinu dědictví.

 

III. skupina: sourozenci, osoba žijící se zůstavitelem ve společné domácnosti minimálně po dobu jednoho roku.

 

§ 475

(1) Nedědí-li manžel, partner1a) ani žádný z rodičů, dědí v třetí skupině stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.
(2) Nedědí-li některý ze sourozenců zůstavitele, nabývají jeho dědického podílu stejným dílem jeho děti
.

 

IV. skupina: prarodiče (pokud nežijí, tak tety a strýcové)

§ 475a

Nedědí-li žádný dědic ve třetí skupině, ve čtvrté skupině dědí stejným dílem prarodiče zůstavitele a nedědí-li žádný z nich, dědí stejným dílem jejich děti.


1a)Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů.


   Ve výše citovaných ustanovení nalezneme úpravu dědických skupin. Dědic odpovídá do výše ceny nabytého dědictví za přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele a za zůstavitelovy dluhy, které na něj přešly zůstavitelovou smrtí. Je-li více dědiců, odpovídají za náklady zůstavitelova pohřbu a za dluhy podle poměru toho, co z dědictví nabyli, k celému dědictví. Dědictví je možné také odmítnout, ale dědic nesmí svým počínáním dát najevo, že dědictví nechce odmítnout. Vypořádání dědictví se zpravidla děje dohodou dědiců, která musí být uzavřena před notářem a kterou soud potom schválí za předpokladu, že neodporuje zákonu či dobrým mravům.

   Nezanechal-li zemřelý závěť a nemá ani zákonné dědice, připadá dědictví státu.

V případě dotazů se obraťte na Naši Bezplatnou právní poradnu

V případě dotazů se obraťte na naši Bezplatnou právní online poradnu

Dotazy z Bezplatné právní poradny

    Reklama