Lhůta pro stanovení a placení daně dle daňového řádu

Lhůta pro stanovení a placení daně dle daňového řádu.

Obecná úprava lhůt v daňovém řádu z pohledu stanovení a placení daně. Vymezení oproti staré úpravě o správě daní a poplatků. V případě dotazů se obraťte na naši bezplatnou právní poradnu online zdarma.

 

     Daňový řád na rozdíl od svého předchůdce zákona o správě daní a poplatků se popisu předmětné problematiky věnuje ve větším rozsahu. Obecná lhůta pro stanovení daně má úpravu v § 148 zákona č. 30/2011 daňový řád, dále jen jako DŘ. Tato stanoví, že daň nelze stanovit po uplynutí lhůty pro stanovení daně, která činí 3 roky. Lhůta pro stanovení daně počne běžet dnem, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového tvrzení, nebo v němž se stala daň splatnou, aniž by zde byla současně povinnost podat řádné daňové tvrzení. Tato lhůta se však prodlužuje o 1 rok, pokud v posledních 12 měsících před uplynutím dosavadní lhůty pro stanovení daně došlo k následujícím skutečnostem:

a) podání dodatečného daňového tvrzení nebo oznámení výzvy k podání dodatečného daňového tvrzení, pokud tato výzva vedla k doměření daně,

b) oznámení rozhodnutí o stanovení daně,

c) zahájení řízení o mimořádném opravném nebo dozorčím prostředku,

d) oznámení rozhodnutí ve věci opravného nebo dozorčího prostředku, nebo

e) oznámení rozhodnutí o prohlášení nicotnosti rozhodnutí o stanovení daně.

     Byla-li před uplynutím lhůty pro stanovení daně zahájena daňová kontrola, podáno řádné daňové tvrzení nebo oznámena výzva k podání řádného daňového tvrzení, běží lhůta pro stanovení daně znovu ode dne, kdy byl tento úkon učiněn.

     Dále DŘ taxativně vymezuje, kdy lhůta pro stanovení daně neběží a to konkrétně v těchto případech:

a) řízení, které je v souvislosti se stanovením daně vedeno před soudem ve správním soudnictví a před Ústavním soudem,

b) řízení o otázce, o níž je příslušný rozhodnout soud a která je nezbytná pro správné stanovení daně,

c) od zmeškání odvolací lhůty proti rozhodnutí o stanovení daně až do oznámení rozhodnutí o jejím navrácení v předešlý stav, nebo

d) od marného uplynutí úložní doby až do dne doručení rozhodnutí, kterým je prohlášena neúčinnost doručení rozhodnutí vydaného v nalézacím řízení.

     Obecně potom lhůta pro stanovení daně končí nejpozději uplynutím 10 let od jejího počátku podle obecné úpravy v § 148 odst. 1 DŘ. Potom jsou zde však dvě výjimky, které prolamují toto uplynutí lhůty, respektive kterým nevadí, že došlo k uplynutí lhůty. V prvním případě se jedná o důsledek jednání, které bylo předmětem pravomocného rozhodnutí soudu o spáchání daňového trestného činu. V tomto případě lze dan stanovit až do konce druhého roku, který následuje po roce, v němž rozhodnutí nabylo právní moci. Druhý případ je ten, kdy daňový subjekt je obžalovaným z trestného činu daňového a chce učinit účinnou lítost, tak potom podá daňové přiznání či dodatečné daňové přiznání a jím tvrzenou daň uhradí.

     Lhůta pro placení daně je v DŘ označením časového úseku, v němž lze splnit dobrovolně či nedobrovolně daňovou povinnost, tedy úhradu daně.         Obecně je třeba říci, že nedoplatek nelze vybrat a vymáhat po uplynutí lhůty pro placení daně, která činí 6 let. Lhůta pro placení daně začne běžet dnem splatnosti daně. Jde-li o nedoplatek z částky daně, k jejíž úhradě byla stanovena náhradní lhůta splatnosti, začne lhůta pro placení běžet náhradním dnem splatnosti daně. 6 let je tedy základní délka lhůty pro úhradu daně. Byl-li před uplynutím lhůty pro placení daně správcem daně učiněn úkon, který bude popsán níže, tak běží lhůta pro placení daně znovu ode dne, v němž byl tento úkon učiněn.

  Těmito úkony jsou ze zákona: (lhůta běží znovu!)

a) zahájení exekučního řízení podle tohoto nebo jiného zákona,

b) zřízení zástavního práva, nebo

c) oznámení rozhodnutí o posečkání.

  Dále potom jsou to ty, které lhůtu staví: (neběží od znovu!)

a) vymáhání daně soudem nebo soudním exekutorem,

b) přihlášení daňové pohledávky do insolvenčního řízení nebo do veřejné dražby,

c) daňové exekuce srážkami ze mzdy, nebo

d) dožádání mezinárodní pomoci při vymáhání nedoplatku.

     Dále potom se stanoví, že maximální lhůta činí 20 let. Pokud je však nedoplatek zajištěn zástavním právem, které se zapisuje do příslušného veřejného registru, tak zaniká právo až 30 let po tomto zápisu.

     Důležitým faktem a změnou oproti zákonu o správě daní a poplatků je skutečnost, že tyto lhůty pro placení daní jsou pouze lhůty prekluzivní.

Základní lhůtou je tedy doba 6 let, maximální 20 let a při zástavním právu až 30 let. Nutno zmínit skutečnost okamžiku vymezení i jejího počátku. Tímto okamžikem u daní vyměřovaných je tedy okamžik jejich splatnosti. Počátek daní, které jsou doměřované, je potom okamžik náhradní splatnosti daně.

     V případě lhůty pro placení daní je samozřejmě i důležitým okamžikem její zaplacení. Tento okamžik dle DŘ nastává dvojím způsobem, jak stanoví dikce § 166 DŘ. U platby, která byla prováděna poskytovatelem platebních služeb nebo provozovatelem poštovních služeb, den, kdy byla připsána na účet správce daně nebo u platby prováděné v hotovosti u správce daně dnem, kdy úřední osoba platbu převzala.

V případě dotazů se obraťte na naši Bezplatnou právní online poradnu

Dotazy z Bezplatné právní poradny

  • Dluhy

    Dobrý den,
    Sepisovala jsem dlužní úpis v roce 2015. Dlužník mi neplatil. Soud mi uznal pouze částku minimalni. Nemám to notářsky ověřené. Chybí mi jediná věta v dlužním úpis...
    úterý 19. únor 2019

     

  • OSVČ - práce v zahraničí

    Dobrý den. Mám dotaz ohledně práce osoby samostatně výdělečně činné ve státě EU - konkrétně v Německu.
    Syn má české oprávnění k podnikání - řemeslnou živnost "elektromontáže...
    úterý 19. únor 2019

     

  • přeřazení na nižší pozici

    Dotaz: style="box-sizing: inherit; color: #003399; font-family: TriviaSeznam, helvetica, arial, sans-serif; font-size: 16px;" /Dobrý den, style="box-sizing: inherit; color: ...
    úterý 19. únor 2019

     

Reklama