Směnka v rozhodčím řízení - 3.díl Rozhodčí smlouva

Rozhodčí smlouva
Obecné vymezení, platnost rozhodčí smlouvy, derogace jurisdikce. 

V případě dotazů se obraťte na naši bezplatnou právní poradnu online zdarma.

   Rozhodčí smlouva je ujednání stran o podřízení určitého sporu či v budoucnu vzniklých sporů rozhodčímu řízení. Uzavřením rozhodčí smlouvy dochází k derogaci jurisdikce obecného soudu na rozhodce nebo rozhodčí soud.[1] Tato derogace by se však v praxi projevila pouze námitkou jedné ze stran, a to pokud by druhá strana podala žalobu k obecnému soudu. Ten by v případě platně uzavřené rozhodčí smlouvy musel řízení zastavit pro nedostatek pravomoci.[2] Úpravu tohoto postupu nalezneme v § 106 OSŘ.[3] Uzavřením platné rozhodčí smlouvy naplňujeme jednu z podmínek přípustnosti sporu v rozhodčím řízení, tedy subjektivní arbitrabilitu.[4] Existují dvě základní podmínky pro projednání sporu v rozhodčím řízení, a to:

  • Splnění podmínek objektivní arbitrability,
  • platná rozhodčí smlouva.

   Je však nutné zmínit, že v aktuálním komentáři ZRŘ, který vydalo nakladatelství Linde Praha, L. Lisse, dovozuje, že zákonodárce nepřímo předpokládá i jiný způsob určení rozhodce nežli rozhodčí smlouvou. Vyplývat by to mělo z dikce § 31 písm. c) ZRŘ, kde je jako jeden ze zrušovacích důvodů uvedeno, že rozhodce nebyl na základě rozhodčí smlouvy ani jinak povolán k rozhodnutí sporu. Teoreticky existuje možnost, že jedna ze stran sporu podá žalobu k rozhodci a ten vyzve protistranu k vyjádření. Pokud tato protistrana ve vyjádření nevysloví nedostatek pravomoci k rozhodnutí sporu, lze rozhodčí řízení provést v souladu s § 15 odst. 2 ZRŘ, protože protistrana vyjádřila souhlas konkludentně a jedná se tedy o zahájení rozhodčího řízení bez písemné rozhodčí smlouvy.[5] Teoreticky přijatelnou se pro část odborníků jeví taková možnost, ve které ve vyjádření k žalobě potvrdí protistrana výslovně souhlas s podřízením sporu rozhodčímu řízení.

S těmito názory se však nemohu ztotožnit, protože z obecného hlediska je nutné naplnit subjektivní arbitrabilitu a zákonem je požadována písemná forma tohoto úkonu, takže není možné na základě § 31 písm. c) dovodit další možnost v podobě konkludentního souhlasu s již zahájeným rozhodčím řízením. Jedná se spíše o výklad jazykový a nikoli teleologický, jak je obvyklé. Ztotožňuji se s názorem Bělohlávka, který i méně konkludentní způsob souhlasu s projednáním sporu před rozhodcem vylučuje, jelikož rozhodčí smlouva či ujednání o rozhodci by mělo existovat již před zahájením řízení a nikoli vzniknout až v jeho průběhu.[6]Pokud by tedy strany chtěly spor podřídit rozhodčímu řízení, je dle mého názoru nutné, aby podepsaly ujednání o rozhodci, a až následně jedna ze stran sporu podala žalobu. V praxi se tato teoretická eventualita projevuje patrně jen zřídka, ale o jejím nesouladu se zákonem by se jistě nemělo polemizovat.

   Vymezení typů rozhodčí smlouvy v širším pojetí spočívá na skutečnosti, jestli smluvní strany uzavírají tuto smlouvu pro již existující spor nebo „pro uzavření smlouvy, kdy spor ještě nevznikl, ale strany jeho vznik nevylučují.“[7] V prvním případě se bude jednat o smlouvu o rozhodci a v druhém o rozhodčí doložku či rozhodčí smlouvu v užším pojetí. Dalším známým typem rozhodčí smlouvy je neomezený kompromis. Jedná se o typ rozhodčí smlouvy, jež „se uzavírá mezi stranami, které uzavírají mezi sebou po delší časové období různé smlouvy.“[8] Posledním a „zvláštním typem rozhodčí smlouvy je tzv. asymetrická rozhodčí doložka, ve které je uveden způsob řešení sporů v rozhodčím řízení, ale jedna ze smluvních stran má však právo podle své vlastní úvahy podat žalobu u obecného soudu.“[9]

   Požadavky na rozhodčí smlouvu jsou stanoveny v § 3 ZRŘ[10]. Zejména písemná forma stanovená v odst. 1 je kogentní a není tudíž možné se od ní odchýlit. Často se rozhodčí smlouva vyskytuje ve formě rozhodčí doložky jako součást obchodních podmínek či smlouvy hlavní. V takovém případě je nutné její platnost dovozovat zejména z kontextu smlouvy hlavní a v případě, že je tato doložka součástí obchodních podmínek i ze skutečnosti, zda tyto podmínky protistrana znala nebo měla znát. Důležité pro posouzení je, jestli by bylo možné označit tyto obchodní podmínky za všeobecné, či nikoliv. Tento fakt se totiž bude odrážet v důkazním břemenu v případě dokazování.[11]

   Po novele ZRŘ je nutné, aby ve sporech ze spotřebitelských smluv byla tato rozhodčí smlouva uzavírána zvlášť na samostatné listině. V případě, že by tomu tak nebylo a rozhodčí doložka by byla i v těchto sporech uzavřena jako součást obchodních podmínek, bude stižena absolutní neplatností.[12] Této novelizaci se budu věnovat ve zvláštním článku.

   Rozhodčí smlouva může být dále uzavřena i prostřednictvím telegrafu, dálnopisu nebo i elektronicky, pokud tyto způsoby umožňují zachycení obsahu rozhodčí smlouvy a dostatečné určení smluvních stran.[13] Není proto nutné, aby ji smluvní strany podepisovaly na témže místě ve stejném čase.[14]

 

V případě dotazů se obraťte na naši bezplatnou právní poradnu


[1] ROZEHNALOVÁ, N., Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku. 2. vyd. Praha : ASPI, Wolters Kluwer, 2008. s. 99.

[2] RŮŽIČKA K., Rozhodčí řízení před Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, Dobrá Voda: vyd. Aleš Čeněk, 2003, s. 35.

 

[3] § 106 OSŘ: (1) Jakmile soud k námitce žalovaného uplatněné nejpozději při prvním jeho úkonu ve věci samé zjistí, že věc má být podle smlouvy účastníků projednána v řízení před rozhodci, nemůže věc dále projednávat a řízení zastaví; věc však projedná, jestliže účastníci prohlásí, že na smlouvě netrvají. Soud projedná věc i tehdy, jestliže zjistí, že věc nemůže být podle práva České republiky podrobena rozhodčí smlouvě, nebo že rozhodčí smlouva je neplatná, popřípadě že vůbec neexistuje nebo že její projednání v řízení před rozhodci přesahuje rámec pravomoci přiznané jim smlouvou, anebo že rozhodčí soud odmítl věcí se zabývat.
(2) Bylo-li řízení před soudem podle odstavce 1 zastaveno a v téže věci byl podán návrh na zahájení řízení před rozhodci, zůstávají právní účinky původního návrhu zachovány, bude-li návrh na zahájení řízení před rozhodci podán do 30 dnů od doručení usnesení soudu o zastavení řízení.

 

[4] ROZEHNALOVÁ, N., Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku. 2. vyd. Praha: ASPI, Wolters Kluwer, 2008. s. 116.

[5] LISSE, L., Zákon o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů s komentářem. vyd. Praha: Linde, 2012. s. 142.

[6] BĚLOHLÁVEK, A., Bulletin advokacie, 2005, č. 10, s. 20.

[7] SCHELLE, K., SCHELLEOVÁ, I., Rozhodčí řízení, Eurolex Bohemia, 2002, s. 48.

[8] RŮŽIČKA K., Rozhodčí řízení před Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, Dobrá Voda:vyd. Aleš Čeněk, 2003, s. 39.

[9] RŮŽIČKA K., Rozhodčí řízení před Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, Dobrá Voda: vyd. Aleš Čeněk, 2003, s. 39.

[10] §3 ZRŘ (1) Rozhodčí smlouva musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. Písemná forma je zachována i tehdy, je-li rozhodčí smlouva sjednána telegraficky, dálnopisem nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení jejich obsahu a určení osob, které rozhodčí smlouvu sjednaly.

(2) Tvoří-li však rozhodčí doložka součást podmínek, jimiž se řídí smlouva hlavní, k níž se rozhodčí doložka vztahuje, je rozhodčí doložka platně ujednána i tehdy, jestliže písemný návrh hlavní smlouvy s rozhodčí doložkou byl druhou stranou přijat způsobem, z něhož je patrný její souhlas s obsahem rozhodčí smlouvy.

[11] LISSE, L., Zákon o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů s komentářem. vyd. Praha: Linde, 2012. s. 148.

[12] LISSE, L., Zákon o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů s komentářem. vyd. Praha: Linde, 2012. s. 143.

[13] Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů.

[14] LISSE, L., Zákon o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů s komentářem. vyd. Praha: Linde, 2012. s. 144.

V případě dotazů se obraťte na naši Bezplatnou právní online poradnu

Dotazy z Bezplatné právní poradny

    Reklama