Směnka v rozhodčím řízení - 7.díl Umístění rozhodčí doložky na směnce

Umístění rozhodčí doložky na směnce, samostatná rozhodčí smlouva

Vhodné umístění rozhodčí doložky na směnce - názorné příklady.

V případě dotazů se obraťte na naši bezplatnou právní poradnu online zdarma.

   Z dikce zákona ZŠŠ nevyplývá žádné omezení, které by znemožňovalo umístění rozhodčí doložky na směnce. Z praktického hlediska to však znamená, že u takové doložky je nutný i podpis remitenta, protože rozhodčí doložka vyžaduje podpis obou smluvních stran. Je tedy při nejmenším vhodné, aby taková doložka byla striktně formulována a z podpisu remitenta bylo patrné, že se vztahuje k rozhodčí doložce. V krajním případě by totiž mohlo být možné, že podpisem remitenta by došlo k nechtěnému avalování směnky. Samozřejmě možností umístění takové doložky je více. Dle mého názoru je vždy nejlepší, aby byl celý vztah upraven čistě. Nejjednodušší a čistou variantou se proto jeví samostatná rozhodčí smlouva, která bude specifikovat, k čemu se vztahuje. Její znění by bylo patrně následující:

1

 

Další možností je umístění rozhodčí doložky přímo na směnce, kde by bylo možné umístění na jediném listu papíru na přední straně.

2

 

V úvahu přichází i umístění rozhodčí doložky pod směnkou, tedy podpis emitenta na směnce v horní části a zvlášť podpisy remitenta a emitenta směnky u rozhodčí doložky.

3

 

   Výše jsou uvedeny příklady, které se však vztahují na směnky vlastní. Situaci, která vznikne u směnky cizí, se pokusím popsat níže. U směnky cizí budou vystupovat minimálně tři subjekty, kterými jsou směnečník, remitent a emitent. Pokud by směnku podepsali pouze dva z těchto subjektů, tak by třetí subjekt nemohla vázat, a mohla by vzniknout situace, v níž by musel remitent uplatňovat svá práva vůči směnečníkovi u obecného soudu, protože rozhodčí smlouvu podepsal pouze emitent. Obdobná situace nastane v případě avalování směnky, protože i zde musí osoba, která bude na směnce jako aval, být přímo účastníkem rozhodčí smlouvy. Rozhodčí smlouva však nemusí mít pouze dvě smluvní strany, takže je možné, aby ji podepsaly veškeré osoby, které budou na dané směnce figurovat. V případě rozhodčí doložky přímo na směnce je akceptací nebo avalováním této směnky dán i souhlas se zněním rozhodčí doložky, tudíž není nutné, aby byla zvlášť signována.

 

4

 

   Rozhodčí doložka může existovat i jako součást jiné smlouvy, kterou bude směnka zajištěna, tudíž se může vztahovat i na spory ze směnky. Důležité je, aby se tato skutečnost dala rozumně vyložit z formulace rozhodčí doložky. Taková doložka by byla součástí smlouvy hlavní a byla by zapracována do jejího textu, jak již bylo řešeno v judikátu Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 1130/2011, kde byla ve smluvních podmínkách smlouvy o úvěru uzavřena rozhodčí doložka ve znění: „pravomoc k řešení veškerých sporů o nároky, které by přímo nebo odvozeně vznikaly z této smlouvy, má rozhodce v jednoinstančním písemném rozhodčím řízení, a to ten, kterému žalovaný doručí žalobu.“[1] Blankosměnka v tomto případě fungovala jako zajištění a i přes námitky žalobkyně se jednalo o platně uzavřenou rozhodčí doložku, jelikož z jejího znění je patrné, že směnka jako zajištění odvozeně vznikla ze smlouvy hlavní. Dalším judikátem v této otázce byl rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 5. února 2008, č. j. 5 Cmo 342/2007, který vyjádřil samostatnost směnky a vyloučil akcesorický vztah se závazkem hlavním. Dále pak v odůvodnění rozsudku kladl důraz na formulaci rozhodčí smlouvy, protože pokud by z této formulace nebylo dostatečně patrné, že se vztahuje i na směnku jako zajištění závazku, nebylo by možné spory z této směnky podřídit rozhodčímu řízení, ale byl by příslušný obecný soud.[2]

 

V případě dotazů se obraťte na naši bezplatnou právní poradnu online zdarma.



[1] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 04. 2011, sp. zn. 29 Cdo 1130/2011.

[2] Rozsudek Vrchního soudu ze dne 5. 2. 2008, č. j. 5 Cmo 342/2007.

 

 

V případě dotazů se obraťte na naši Bezplatnou právní online poradnu

Dotazy z Bezplatné právní poradny

    Reklama