Směnka v rozhodčím řízení - 6.díl Formulace rozhodčí smlouvy
Formulace rozhodčí smlouvy
Doporučení a popis vhodné formulace rozhodčí smlouvy.
V případě dotazů se obraťte na naši bezplatnou právní poradnu online zdarma.
Správná formulace rozhodčí smlouvy je velice důležitá, jelikož na jejím základě je vytvořena pravomoc rozhodce nebo rozhodčího soudu o případném sporu rozhodnout. Rozhodčí smlouva musí být písemná a měla by obsahovat následující náležitosti:
- Označení účastníků
Oto Slavíček, emitent směnky, další identifikační údaje
Karel Lála, remitent směnky, další identifikační údaje
- Projev vůle ve smyslu podřízení sporu rozhodčímu řízení: spory budou rozhodovány s konečnou platností u...
- Vymezení sporů, které budou podřízeny rozhodčímu řízení
Zpravidla se zde využívá formulace veškeré spory a nároky nebo mohou být i konkrétně vymezeny.
- Označení rozhodce/ců nebo způsob jeho/jejich určení
Úpravu této problematiky nalezneme v § 7 ZRŘ. Existuje několik možností, jak tuto část rozhodčí smlouvy upravit. Spor bude projednán: A) „u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky podle jeho Řádu a Pravidel třemi rozhodci / B) jedním rozhodcem jmenovaným předsedou Rozhodčího soudu." C) jediným rozhodcem JUDr. Filipem Pátkem, advokátem se sídlem v Praze, D) tříčlenným senátem složeným z Jaromíra Starého, Ladislava Vratkého a Karla Králíka (tyto členy je nutné dále blíže identifikovat), poslední možností je postup dle § 7 odst. 2 ZRŘ.
- Místo, kde bude řízení probíhat
Vymezení konkrétního místa řízení např. v sídle rozhodce.
- Případně volba hmotných pravidel
Ve vnitrostátním rozhodčím řízení se bude zpravidla aplikovat české právo, nicméně je možné rozhodovat dle zásad spravedlnosti (§ 25 odst. 3). Rozhodování směnečných sporů dle zásad spravedlnosti by však bylo například v otázkách platnosti směnky svévolí, kterou nelze považovat za správnou.[1]
- Volba procesních pravidel
Typicky se tato volba stanovuje s odkazem na ZRŘ a případně s odkazem na jednací řád rozhodčího soudu.
- Způsob vedení řízení
Písemná forma
- Sjednání přezkumu
Účastníky rozhodčí smlouvy tedy bude vždy remitent a emitent (u směnky vlastní) a směnečník (u směnky cizí). Jak vyplývá z judikatury Nejvyššího soudu 23 Cdo111/2009, rozhodčí doložka se nemůže vztahovat na osoby, mimo právní vztah, pro který byla rozhodčí smlouva uzavřena.[2] V případě směnky cizí není tedy možné, aby rozhodčí smlouva uzavřená mezi remitentem a směnečníkem vázala i výstavce. Celkově stejná situace bude platit i pro další osoby na směnce uvedené, které nebudou vázány rozhodčí smlouvou, pokud by však s podřízením sporu rozhodčímu řízení písemně nesouhlasily.
- Z hlediska směnečných nároků je nutné, aby rozhodčí smlouva obsahovala mimo základních podmínek i jasné stanovení, že se vztahuje i na nároky ze směnky. Tato podmínka se projevuje zejména v situacích, v nichž směnka existuje jako forma zajištění závazku hlavního.[3]
Strany si mohou v rozhodčí smlouvě rovnou upravit i případný způsob přezkumu rozhodčího nálezu jiným rozhodcem. Tato otázka však bývá velmi často řešena právě odkazem na jednací řád rozhodčího soudu.
Formulace rozhodčí doložky se samozřejmě liší v závislosti na předmětu sporu nebo účastnících smlouvy.[4]
[1] KOVAŘÍK Z., Směnka a šek České republice, 6. vydání, C. H. Beck, s. 492.
[2]Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 02. 2011, sp. zn. 23 Cdo 111/2009
[3]Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12.4 2011 sp.zn. 9 Cmo 255/2010
[4] Pokud je účastníkem smlouvy spotřebitel.
V případě dotazů se můžete zkusit obrátit na naši bezplatnou právní poradnu. Upozorňujeme ale, že výše uvedený článek není primárně určen pro laickou veřejnost a řešení Vašeho právního případu by mělo být svěřeno do rukou odborníka, jelikož každý právní problém je třeba řešit individuálně s přihlédnutím k jeho okolnostem. Proto důrazně doporučujeme, abyste se obrátili s řešením Vašeho právního problému na advokátní kancelář.