Bezplatná právní poradna

Dobrý den, sepsala jsem závěť u Posledního slova (https://www.poslednislova.cz/) a uvedla, že veškerý svůj majetek - 100% zdědí má dcera. Žiji 20 let ve společné domácnosti s přítelem a nepřeji si, aby cokoliv dědil. Stačí sepsání závěti, nebo přesto bude mít partner na poměrnou část majetku ze zákona nárok? Děkuji za odpověď

Odpověď:

Vážená paní,

problém by mohl nastat až v tom případě, kdyby Váš partner měl postavení nepominutelného dědice. Nepominutelného dědice nalezneme v novém občanském zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) v následujícím ustanovení:

§ 1643 

1) Nepominutelnými dědici jsou děti zůstavitele a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci.

2) Je-li nepominutelný dědic nezletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu. Je-li nepominutelný dědic zletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného dědického podílu.

Jak můžete vidět ve výše uvedeném ustanovení, tak osoba přítele, který s Vámi žije ve společné domácnosti, se za nepominutelného dědice nepovažuje (jsou to pouze děti zůstavitele a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci), takže v případě Vašeho úmrtí nemá nárok na poměrnou část Vašeho majetku (pozůstalosti). Děkujeme za projevenou důvěru a využití naší bezplatné právní poradny online zdarma.

Rád bych věděl, jakým způsobem se můžu vzdát části dědictví po rodičích, kteří ještě žijí, ve prospěch bratra. Jedná se o rodinný domek.

Odpověď:

Vážený pane,

tuto možnost Vám dáva nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.). Konkrétně potom v následujícím ustanovení:

§ 1484

Zřeknutí se dědického práva

1) Dědického práva se lze předem zříci smlouvou se zůstavitelem; není-li jinak ujednáno, působí zřeknutí i proti potomkům. Kdo se zřekne dědického práva, zříká se tím i práva na povinný díl; kdo se však zřekne jen práva na povinný díl, nezříká se tím práva z dědické posloupnosti.

2) Zřekl-li se někdo dědického práva ve prospěch jiné osoby, má se za to, že zřeknutí platí, jen stane-li se tato osoba dědicem.

3) Smlouva vyžaduje formu veřejné listiny; práva a povinnosti z ní však mohou být zrušeny, pokud strany dodrží písemnou formu.

Je tedy možné uzavřít se zůstavitelem speciální smlouvu, přičemž je možné se zříci nejen dědického práva, ale i jeho části například v podobě rodinného domku. Tato smlouva navíc vyžaduje formu veřejné listiny (notářský zápis). Doporučujeme tedy, abyste se obrátil na advokáta, který Vám smlouvu zpracuje a následně zajistí i její požadovanou formu. Děkujeme za projevenou důvěru a využití naší bezplatné právní poradny online zdarma.

Zdravím,

zaměstnavatel mi při ukončení PP neproplatil nevyčerpanou dovolenou, práci přesčas. Dále jsem zjistil, že mi 3 měsíce prováděl neoprávněné srážky ze mzdy. Vše jsem s ním řešil po tel a emailu .,asi měsíc. Nyní jsem mu oznámil vznik škody ve výši 7 575Kč, což představuje vyčíslení újmy majetkové povahy(neoprávněné snížení mzdy) a součet nákladů, které zaměstnanci vznikli v přímé souvislosti s porušením právních povinností zaměstnavatelem (promarněný čas, amortizace IT).Toto zaměstnavatel shledal jako nedůvodné. Jak mám postupovat dál? Jedná se o obecnou odpovědnost zaměstnavatele či § 265 zákona 262/2006 Sb., zákoník práce odst.1,2?

Odpověď:

Vážený pane,

Vámi uvedený dotaz neobsahuje úplný popis všech skutečností tak, aby na něj bylo možné kompletně odpovědět. Každopádně už první Vámi zmíněný nárok - tj. nevyplacená náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou při skončení pracovního poměru - je plně po právu a můžete jej po svém zamětnavateli občanskoprávní cestou vymáhat, ostatně stejně jako další nároky, které Vám po právu přísluší nebo mohou příslušet. Nemáme bližší vysvětlení promeškaného času a amrotizace, každopádně Vámi zmíněné ustanovení zákoníku práce je cíleno na obecnou odpovědnost zaměstnavatele za škodu zaměstnanci, přičemž je třeba splnit všechny standardní atributy náhrady škody, tedy v tomto případě 1, vznik škody na jmění zaměstnance při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s plněním těchto úkolů, 2, porušení právních povinností nebo úmyslné jednání proti dobrým mravům a za 3, příčinná souvislost mezi touto škodou a porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům. Pro bližší představu o plnění pracovních úkolů nebo přímé souvislosti s jejich plněním odkážeme na ustanovení § 273 a 274 zákoníku práce. Pak je zde i veřejnoprávní rovina, kdy se zaměstnavatel může dopustit různých deliktů, přičemž k jejich případnému prověření je příslušná inspekce práce. Můžete se tedy se svým podnětem obrátit na místně příslušný oblastní inspektorát práce. Navrhujeme tedy, abyste svého zaměstnavatele písemně vyzval k úhradě, poučil jej o tom, jaké jsou Vaše nároky, že jsou po právu a z čeho tak případně usuzujete. Pokud ani tento přístup nebude úspěšný, tak navrhujeme, abyste svůj případ svěřil do rukou odborníků na vymáhání Vašich nároků. Děkujeme za projevenou důvěru a využití naší bezplatné právní poradny online zdarma.

Dobrý den, jsem maminka dvou dětí do deseti let věku. Děti mám společně s bývalým přítelem , naštěstí pro mě jsme nebyli svoji a v lednu jsem se s dětma od něj odstěhovala, protože už jsem nechtěla dál sama fungovat, všechno dělat sama, o všechno se starat, žít se sobcem, cholerou a nervozním člověkem a prostě všechno špatně. Teď mi začíná dělat problémy ( ješitné chlapské ego, ještě se nevyrovnal s tím, že to zvládám i bez něj ) a vyhrožuje střídavou péči. Nemáme nic dané soudně, jen se chci zeptat na případnou konzultaci atd. Psychicky mě šikanuje a vyhrožuje a je manipulativní a extrémně žárlivý, ,chorobně žárlivý a jen chci mít prostě od něj pokoj a klid. Děti ho mají rády samozřejmě, tatínek všechno koupí, slíbí, dovolí všechno na světě, životospráva nula, ale ted, když už jsou děti "vypiplané" z miminek s nima může vlastně cokoliv a taky jima manipulovat. 

Dá se proti tomu nějak bojovat, aby je nedostal proboha do střídavé péče ? 

Odpověď:

Vážená paní,

bohužel se jedná o poměrně častý jev, kdy primárním důvodem, proč se některý z rodičů domáhá střídavé péče, je snaha o „spravedlivé“ rozdělení dětí, kdy primární zájem na tomto uspořádání má ale jeden z rodičů. Hlavním hlediskem úpravy poměrů v péči o děti je však primární zájem dětí, nikoliv Váš nebo jejich otce. Vzhledem k tomu, co popisujete, doporučujeme, abyste se obrátila na místně příslušný orgán sociálně právní ochrany dětí, abyste jej informovala o změnách ve Vaší rodině a také o pravděpodobném vzniku sporu. Vzhledem k vlastnostem otce, které jste popsala ve Vašem dotazu, bude pravděpodobně vhodné v řízení navrhnout provedení znaleckých posudků, aby tyto mohly objasnit výchovné schopnosti otce. Zda-li budou děti svěřeny do střídavé péče, respektive jak budou poměry k nim upraveny bude předmětem rozhodování soudu a bude nutné, abyste se v případném soudním sporu náležitě bránila, s čímž Vám nejlépe pomůže odborník v podobě advokáta. Doporučujeme, abyste se na něj obrátila co nejdříve, neboť manipulaci dětí ze strany otce je třeba začít řešit co nejdříve. Děkujeme za projevenou důvěru a využití naší bezplatné právní poradny online zdarma.

dobrý den, prosím o posouzení : mám vysázen před několika lety ovocný strom cca 2,5 m od plotu souseda, nyní chce soused abych strom radikálně sestříhal nebot mu zastinuje po cca 17 hodine(když slunce zapadá) bazén, který si udelal pozdeji než se vysadil strom. Strom vetvemi nezasahuje na jeho pozemek a je vysoký cca 3,5m . Pozemek je zahrada kde jsou vysázeny ovocné stromy a nekolik záhonů se zeleninou, není to rekreační zahrada ale čistě užitková, není tam jediná okrasná rostlina ani lavička na posezení, dle zákoníku pokud je strom blíže než 3 m k plotu tak pokud by stínil musel  bych ho ostříhat ?, ale mám za to že je to sad, kde tato podmínka neplatí...?Jak by to tedy bylo správně? děkuji

Odpověď:

Vážený pane,

Vaše uvažování a právní rozbor směřují správným směrem, ale pro jistotu Vám odpověď upřesníme tak, aby nebylo žádných pochybností. Jak sám správně uvádíte, tak klíčovým pro Vámi popsanou situaci bude výklad následujícího ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník:

§ 1017

1) Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.

2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, je-li na sousedním pozemku les nebo sad, tvoří-li stromy rozhradu nebo jedná-li se o strom zvlášť chráněný podle jiného právního předpisu.

Podle prvního odstavce tohoto ustanovení by po Vás soused mohl požadovat nikoli ostříhání, ale odstranění stromu, protože by byl vyšší než 3 m a blíže než 3 m od společné hranice pozemků. Ve Vašem případě se však toto pravidlo neuplatní z důvodu dikce druhého odstavce tohoto ustanovení, protože podle Vašeho popisu je Vaše zahrada sadem. Ještě se krátce vyjádříme k pojmu sad, který občanský zákoník nikde nedefinuje. Můžeme se tak domnívat, jestli to bylo záměrem zákododárce, aby byl možný výklad širší a mohlo tak například před soudem dojít k rozumné aplikaci, přičemž z Vašeho popisu vyplývá, že by spíše neměl být problém v případném soudním sporu odargumentovat, že se jedná o sad. Taky je ale možné, že byl zákonodárce pouze nepřesný a myslel tím pojem ovocný sad, což je zákonný druh pozemku. Je tedy otázkou, jestli Vámi zmíněný pozemek je zapsán v katastru nemovitostí opravdu jako ovocný sad nebo například jako orná půda. Nedovedeme si však představit, že by případný soudní spor měl být neúspěšný pouze s poukazem na to, že by Váš pozemek neměl naplnit podmínku sadu tím, že není jako ovocný sad zapsán v katastru nemovitostí jako ovocný sad. Byl by to podle našeho názoru přílišný formalismus. Samozřejmě ale, z pohledu úplné právní jistoty, můžeme doporučit případně uvést zápis na katastru nemovitostí do souladu se skutečným stavem (druhem) Vašeho pozemku. Obecně ale je vždy lepší ( a v sousedkých vztazích to platí násobně), snažit se jakémukoliv spornému řešení vyhnout. Zkuste proto svému sousedu domluvit s příslušnou argumentací tak, jak uvádíte sám (věděl, kde staví bazén, stín je až o určité hodiny, takže po krátkou dobu apod.) a dále i tak, jak uvádí zákon viz výše. Pokud by mělo dojít i přes výše uvedené ke sporu nebo byste potřeboval vyřešit změnu druhu pozemku, tak můžeme doporučit obrátit se na odborníky, tedy advokátní kancelář. Děkujeme za projevenou důvěru a využití naší bezplatné právní poradny online zdarma.