Daňový řád a změna zmocnění po technické novele č. 30/2011 Sb.
I.
Náš další článek se zabývá úpravou a zánikem plné moci pro zastupování před správcem daně. Cílem je pomocí analýzy a komparace poukázat na fakt, že zákonodárce svým postupným vylepšováním v podstatě pošlapal jeden z institutů soukromého práva a navíc uvedl jednoho účastníka právního vztahu do nejistoty.
II.
Zákonné zastoupení na základě smluvním, jinak též zplnomocnění je jedním z klasických institutů soukromého práva. Způsoby zániku tohoto vztahu vymezuje momentálně účinný občanský zákoník, který dikcí § 33b určuje nejtypičtější způsoby zániku. Jedná se o provedení úkonu, ke kterému byla omezena, odvolání zmocnitelem, vypovězení zmocněncem, smrtí zmocněnce. Dalším možným zánikem by byla dohoda účastníků tohoto vztahu nebo například uplynutím doby, na kterou byla plná moc sjednána. Nový občanský zákoník, který by měl vstoupit v platnost patrně přespříští rok, upravuje zánik v podstatě stejným způsobem.
Původní procesní předpis o správě daní a poplatků z roku 1992 si neklade za cíl do této soukromoprávní konstrukce zasahovat. Způsobilost k jednání má ten, kdo prokáže, že je oprávněn jednat a dále za předpokladu, že je rozsah zmocnění vymezen nepřesně či vůbec, pak se má za to, že je plná moc pro účely daňového řízení neomezená.
Tento předpis byl nahrazen po letech snažení daňovým řádem. Tento předpis z roku 2009 stanovuje v §27, že plná moc je vůči správce daně účinná od okamžiku uplatnění, až pokud je i doloženo její přijetí zmocněncem. Dále pak ovšem destruuje předchozí předpis tím, že při chybnosti vymezení či při nevymezení rozsahu zmocnění bude vyzývat zmocnitele k doplnění a vyrozumívat i zmocněnce. Ještě dále potom předpis odkazuje ke kodexu soukromého práva v § 28 odst. 4 větou, že plná moc zaniká z důvodů stanovených občanským zákoníkem a pokud nezanikla, tak nelze platně zvolit v téže věci nového zmocněnce.
Výše uvedený daňový řád byl novelizován s účinností k 1. 3. 2011. Pro lepší pochopení zde uvedu doslovnou citaci z důvodové zprávy pro tuto novelu: „cílem technické novely daňového řádu je napravit, technické‘ nedostatky zákona z důvodu zamezení vzniku mezer v aplikační praxi, které by ve svých důsledcích mohly vést ke zbytečným sporům, nebo by mohly mít nepříznivý dopad na inkaso daňových příjmů. Novela se tak chce omezit pouze na evidentní a nesporné, technické‘ nedostatky zákona, nikoli na koncepčně nové náměty či věcné změny zavedených institutů. Tomu odpovídá i její rozsah.“ Je třeba zmínit následující změny. Z § 27 byla vypuštěna podmínka doložení správci daně o přijetí plné moci zmocněncem. § 28 pak byl úplně změněn a je zde nové znění stanovující, že při zvolení nového zmocněnce platí, že okamžikem uplatnění této nové plné moci u správce daně vypověděl tu stávající v rozsahu, ve kterém byla udělena ta nová. Nový konstrukt ohledně doplňování při chybném vymezení či nevymezení rozsahu zmocnění zůstal.
III.
Jak to už v naší republice bývá zvykem, tak zákonodárce není schopen udělat nikdy nic pořádně. Důvody jsou celkem irelevantní, zda li za tím stojí hloupost, lobby či možnost pozměňovacích návrhů nehraje žádnou roli, protože tam venku platí to, co platí a je tedy důležitý výsledek.
Původní právní předpis byl nahrazen novým a ten byl navíc ještě vylepšen. Úprava by tedy v současné době měla být ideální. Bohužel tomu tak není. Podmínka o přijetí plné moci zmocněncem je vypuštěna, a základ zákonného smluvního zastoupení pošlapán novým znění čtvrtého odstavce § 28. V současné době tedy existuje nový způsob zániku plné moci, který určuje předpis práva veřejného. K větší jistotě účastníků vztahu se však nejedná o absolutní zánik vztahu ale pouze o zánik určitého rozsahu. Při vypovězení plné moci zmocnitelem je důležitý okamžik vyrozumění zmocněnce zmocnitelem. V tomto případě si tedy nedovedeme představit, jestli tedy zmocnitel bude dávat zmocněnci na vědomí. Dále si nedovedeme například představit situaci, kdy původně byly u správce daně pouze tři plné moci s určitým vymezením a nyní si zmocnitel zvolil šest nových zmocněnců, kde rozsah každé plné moci je různým způsobem upraven. Pokud jsme v této situaci správci daně, tak máme bolehlav, pokud jsme ale někdo z původních tří zmocněnců, tak vlastně vůbec nevíme, na čem jsme.
Nějak prostě nejsme schopní se ztotožnit s důvodovou zprávou k této novele a nemůžeme souhlasit s tvrzením, že šlo o nápravu nedostatků či snad předcházení zbytečným sporům. Výrazně pak musíme oponovat tvrzení, že novela se omezuje pouze na technické nedostatky zákona a nikoli na koncepčně nové náměty či věcné změny zavedených institutů.
V případě dotazů se můžete zkusit obrátit na naši bezplatnou právní poradnu. Upozorňujeme ale, že výše uvedený článek není primárně určen pro laickou veřejnost a řešení Vašeho právního případu by mělo být svěřeno do rukou odborníka, jelikož každý právní problém je třeba řešit individuálně s přihlédnutím k jeho okolnostem. Proto důrazně doporučujeme, abyste se obrátili s řešením Vašeho právního problému na advokátní kancelář.