Bezplatná právní poradna

Dobrý den, chtěl bych se zeptat neboli poradit jak se dají vydědit dcery které se zřekly otce.

Děkuji

Odpověď:

Vážený pane,

je otázkou, co přesně si představujete pod pojmem zřekly se otce. Otázku důvodů k vydědění nalezneme v ustanovení § 1646 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník:

1) Ze zákonných důvodů lze nepominutelného dědice vyděděním z jeho práva na povinný díl vyloučit, anebo jej v jeho právu zkrátit. Zůstavitel může vydědit nepominutelného dědice, který

a) mu neposkytl potřebnou pomoc v nouzi,

b) o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl,

c) byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze nebo

d) vede trvale nezřízený život.

2) Zůstavitel může vydědit i nepominutelného dědice, který je nezpůsobilý dědit, a proto je z dědického práva vyloučen.

3) Přežije-li vyděděný potomek zůstavitele, nedědí ani potomci vyděděného potomka, ledaže zůstavitel projeví jinou vůli. Nedožije-li se vyděděný potomek smrti zůstavitele, pak jeho potomci dědí vyjma těch, kteří jsou samostatně vyloučeni z práva dědického.

Co se týče provedení konkrétního úkonu, tak doporučujeme, abyste prohlášení o vydědění provedl formou notářského zápisu u nějakého z notářů. Děkujeme za projevenou důvěru a využití naší bezplatné právní poradny online zdarma.

Dobrý den,

prosím o radu. Na základě úspěšného ukončení inslovenčního řízení dle Usnesení o vzetí na vědomí splnění oddlužení a osvobození dlužníka od placení dosud neuspokojených pohledávek vydané Krajským soudem v Plzni, které už nabylo právní moc. Osvobození dlužníka od placení dosud neuspokojených pohledávek a v rozsahu ust.§ 414 insol.zákona.

Já jsem oddlužena. Sice dluh nezaniká u věřitelů, ale už to po mne nemohou vyžadovat.

Kdyby se cokoliv se mnou stalo (úmrtí), můžou tento dluh ještě vyžadovat po mých dědicích ? I když jsem už oddlužena soudem?

díky moc

Odpověď:

Vážená paní,

ohledně těch pohledávek, od kterých jste osvobozena, už to možné není. Byl dokonce i případ, kdy soud vydal rozhodnutí o osvobození po úmrtí dlužníka, který ale všechno své povinnosti v oddlužení řádně splnil. Učinil tak také právě s ohledem na případné dědice. Samozřejmě, že se to ale netýká například nově vzniklých pohledávek za trvání insolvence. Děkujeme za projevenou důvěru a využití naší bezplatné právní poradny online zdarma.

Dobrý den, hledám právníka k vyřízení odškodnění. Vše sepsano a zasláno odd. odskodneni. Vznikly nepřiměřené průtahy.

Odpověď:

Vážený pane,

pro případ vyřízení odškodnění bude nejlepší obrátit se na právníka, který je advokátem. Děkujeme za projevenou důvěru a využití naší bezplatné právní poradny online zdarma.

Dobrý den, 

jsem společníkem veřejné obchodní společnosti a chtěl bych ukončit své členství v této společnosti. Zákon o obchodních korporacích v § 36 řeší vypořádavací podíl, ale zároveň v § 111 týkajícího se konkrétně v.o.s. odst. 2 říká: "Společník nemůže po společnosti požadovat, aby mu byl vyplacen podíl nebo aby bylo mezi společníky rozděleno jmění." Bude se tedy v mém případě postupovat podle § 36 ? Nechápu úplně situaci, co řeší §111. Naše společenská smlouva říká, že vypořádávací podíl je splatný po 15 měsících od výpovědi.                                                                            Dále se chci zeptat, jestli  v.o.s. vyplatí vypořádavací podíl  i z příjmů z dotací ? Nebo jen z majetku v.o.s. bez dotací.

Předem děkuji za odpověď

Odpověď:

Vážený pane,

ustanovení § 111 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech se netýká vypořádacího podílu. Můžete tedy vycházet pouze z ustanovení § 36, přičemž bez dalšího nedokážeme odpovědět na Vaši druhou část otázky. Obecně ale platí, že se vypořádací podíl stanovuje z vlastního kapitálu společnosti. Může to být ale nakonec z různých důvodů modifikováno a skončit například i u znaleckého posudku. Problematika je poměrně rozmanitá a naleznete zde i bohatou soudní judikaturu. Děkujeme za projevenou důvěru a využití naší bezplatné právní poradny online zdarma.

Dobry den, koupili jsme pred par lety nemovitost na společném pozemku s jinou nemovitosti. Dane objekty jsou od sebe vzdalene dva metry. Nekdy i blíže. Tato cesticka mezi domy je dle katastru v mem vlastnictvi, avsak je na ni dáno břemeno chůze pro sousedku. Chteli jsme tyto cestu na vlastni naklady zpevnit zamkovou dlažbou ale sousedka se brani, dlazbu u domu nechce a vyrukovala na nas minimalni vzdalenosti 0,5m od jejiho domu. Lze se nejak proti tomuto branit? Ma vubec pravdu? Jeji reakci nechapeme. Dlazba by pomohla i ji.

Odpověď:

Vážená paní,

samozřejmě existují různé odstupové vzdálenosti u staveb, ale to není případ Vašeho dotazu. Skutečnost, že k této cestě má Vaše sousedka zřízeno věcné břemeno pouze podtrhuje existenci cesyta jako takové, takže argumentaci Vaší sousedky nerozumíme. Z Vašeho pohledu tak není, čemu se bránit a cestu si můžete klidně zpevnit zámkovou dlažbou. Vaše sousedka si tak může pouze vybrat mezi tím, jestli ji i nadále bude nebo nebude využívat. Děkujeme za projevenou důvěru a využití naší bezplatné právní poradny online zdarma.