Bezplatná právní poradna

Dobrý den, jsem vlastníkem rodinného domu, který má 2 věcná břemena (na otce a na mentálně postiženou sestru). Dům obývá v tuto chvíli jen otec. Mentálně postižená sestra byla zbavena svépravnosti a bydlí u mé další zdravé sestry, která o ni pečuje a je jejím opatrovníkem. Chtěla bych se zeptat, zda jde nějakým způsobem zrušit věcné břemeno sestry. Jelikož má i nahlášen trvalý pobyt v daném domě, následující dotaz se týká, zda se dá věcné břemeno zrušit i odhlášením trvalého bydliště. Předem děkuji za odpověď ;-)

Odpověď:

Vážená paní,

   existuje více způsobů zániku věcného břemene. Může se jednat o uplynutí doby pro jeho zřízení, jeho nevykonávání pod dobu delší deseti let, rozhodnutím příslušného orgánu, smrtí fyzické osoby apod. V tomto konkrétním případě doporučujeme zrušit věcné břemeno smlouvou, která musí být uzavřena s opatrovníkem. Po-té je nutné zanést tuto změnu do katastru nemovitostí.  Odhlášením trvalého pobytu věcné břemeno nezanikne, ale samozřejmě pokud se zde Vaše sestra nebude zdržovat, tak ji z předmětné nemovitosti přehlašte. Děkujeme za projevenou důvěru a využití naší bezplatné právní poradny online zdarma.

Dobrý den. Chtěl bych se zeptat, jestli pokud se někdo dopustí tr. činu Podpory a propagace směřující k potlačení práv a svobod, avšak mimo území ČR, zda je možné, aby tuto osobu stíhala česká policie na našem území? ...mám samozřejmě na mysli osobu české národnosti, s trvalým pobytem v ČR. Případně jsem se chtěl dále zeptat na stejnou otázku, akorát jak je to posuzováno, jedná-li se o zemi, kde toto není tr. činem (Itálie apod.). Děkuji mnohokrát za odpověď.

Odpověď:

Vážený pane,

   Vámi dotazovaná problematika není vůbec jednoduchá. Pro určitý návod Vám můžeme poskytnout vyjádření NS ČR, který ve svém usnesení sp.zn. 5 Tdo 834/2010 specifikoval výklad § 6 trestního zákoníku. ,,Zásada personality je v § 18 tr. zák. vymezena tak, že podle zákona České republiky se posuzuje i trestnost činu, který v cizině spáchal občan České republiky nebo osoba bez státní příslušnosti, která má na jejím území povolen trvalý pobyt (shodné znění má i § 6 trestního zákoníku). Podle zásady aktivní personality (quilibet est moditus legibus patriae suae ex extra teritorium) se tedy působnost trestních zákonů České republiky vztahuje na trestné činy státních občanů nebo osob bez státní příslušnosti, které mají na území naší republiky povolen trvalý pobyt, ať byly spáchány kdekoli. Tato zásada vyplývá ze státní svrchovanosti. Ustanovení § 18 tr. zák. (a obdobně i § 6 trestního zákoníku) vyjadřuje zásadu aktivní personality, která klade na osobu pachatele – občana České republiky nebo osobu bez státní příslušnosti, která má na jejím území povolen trvalý pobyt – požadavek, aby se chovala natolik odpovědně, aby neporušila trestněprávní normy ani v cizině. Příkazy a zákazy obsažené v trestním právu hmotném jsou tak důležité, že je musí tyto osoby zachovávat i v cizině. Pro posouzení trestnosti činu podle českého trestního práva, je zásadně nerozhodné, zda čin je trestný též podle práva platného na území státu, kde čin byl spáchán. V té souvislosti je třeba však zdůraznit, že přestože trestní zákon v § 18 (ale ani trestní zákoník v § 6) nebere na cizí právo výslovně zřetel, je třeba k němu přihlížet v rámci hodnocení protiprávnosti a společenské škodlivosti (dříve společenské nebezpečnosti), což vyplývá z toho, že v praxi vznikají situace, kdy jednání uskutečněné v cizině, neboť jen na to se zásada aktivní personality vztahuje, je trestné jak podle našeho práva, tak i podle práva platného a účinného v cizině, anebo je trestné jen podle našeho práva nebo jen podle cizího práva (srov. Novotný, O., Vanduchová, M. a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. 5. vydání. Praha: ASPI, a. s., s. 101 až 102; Novotný, O., Vanduchová, M., Šámal, P. a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. 6. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., s. 101 až 102).'' Děkujeme za projevenou důvěru a využití naší bezplatné právní poradny online zdarma.

Prosím potřebuji vědět,jestli mám nárok na polovinu majetku. Žiju s manželem oddáni od 6.8.2011. Celkem již od roku 2008 v jeho domě. Měl polovinu domu a od prosince 2011 mu jeho bratr daroval druhou půlku. Chci vědět, jestli při rozvodu mám na něco nárok společné děti nemáme já mám z prvního manželství 2 on jedno. Předmanželskou smlouvu také nemáme. děkuji 

Odpověď:

Vážená paní,

   ze skutečností, které uvádíte, vyplývá, že Váš manžel vlastnil polovinu domu již před uzavřením Vašeho manželstvi, tudíž se jedná o jeho výlučné vlastnictví. Druhou polovinu domu dostal darem od svého bratra. Pokud bratr Vašeho manžela daroval onu polovinu domu výlučně Vašemu manželovi, jedná se opět o jeho výlučné vlastnictví, které nespadá do společného jmění manželů. Bohužel tedy nemáte nárok na tento dům. Samozřejmě máte nárok na vypořádání movitých věcí a finančních prostředků, které spadají do SJM. Děkujeme za projevenou důvěru a využití naší bezplatné právní poradny online zdarma.

Vážení, velice Vám děkuji za velmi rychlou odpověď. Dotazovali jsme se ještě přímo na sociálním odboru. Hlavně nám šlo o to zda bratr bude dále pobírat nemocenské dávky. Naštěstí to dopadlo dobře a bratr nebude bez peněz. Nicméně Vám ještě jednou mnohokrát děkuji a pokud v budoucnu budu potřebovat nějaké právní rady, s důvěrou se na Vás obrátím. Se srdečným pozdravem

Odpověď:

Vážená paní,

   děkujeme Vám za vyjádření díku a za projevenou důvěru. Pokud budete někdy něco potřebovat, jistě se na nás obraťte. Hodně štestí Vám přece celý tým pravni-rady.eu

Dobrý den. Vzhledem k tomu, že jsem učasten péče o tchýni, která je občankou EU, bych rád věděl víc o možnostech jak pomáha v tomto případě stát. Hlavně, kde se mohu dovědět víc o tom, co znamená "zvláštní právní předpis" v § 4 Zákona o sociálních službách (zákon č. 108/2006 Sb.), kde najít jeho znění, abychom mohli zjistit, jestli se tato úprava vztahuje na tchýni, nebo je potřeba hledat potřebnou pomoc jinde. Děkuji Vám za odpověď a přeji hezký den i dny 

Odpověď:

Vážený pane,

   co se týče této pomoci, tak již není třeba Vás někam odkazovat, jelikož jste si našel ten správný právní předpis. Jde Vám tedy o to, že určité specifické sociální služby, na které odkazuje druhý odstavec § 4 tohoto zákona se řídí, při splnění podmínek daných tímto zákonem, zvláštním právním předpisem. Tímto zvláštním právním předpisem je zákon č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na územi České republiky. Děkujeme za projevenou důvěru a využití naší bezplatné právní poradny online zdarma.